Náš život

Touha po Bohu je vepsána do lidského srdce, protože člověk je stvořen Bohem a pro Boha. Nejvznešenější stránka lidské důstojnosti spočívá v tom, že křtem se stáváme Božími dětmi.

Zasvěcený život

Povolání k zasvěcenému životu přichází od Boha, člověk ho může přijmout či odmítnout, nikdy se však k takovému životu nemůže předurčit sám od sebe. Jednou z forem zasvěceného života je řeholní život. Od ostatních forem se liší životem v komunitě a je charakterizován dobrovolně přijatým závazkem zachovávat evangelijní rady neboli sliby.

Evangelijní rady

Evangelijní rady jsou pokyny Ježíšovy, nikoli tedy pravidla lidského původu. Obracejí se k lidem, kteří chtějí založit život nikoli na vlastních plánech, nýbrž na Božím zaslíbení. Těmto lidem Ježíš radí: žít chudě, protože Bůh je jejich nejvlastnější bohatství, pro něž se vyplatí dát v sázku všechno ostatní; zůstat bez manželství pro zcela zvláštní uvolnění se lásce Boží, která přesahuje a umožňuje každou lidskou lásku; být poslušný a k dispozici tím, že se Boží vůli dává přednost před všemi osobními plány. Založeny na víře, že Bůh může být vyplněním všech životních tužeb člověka.

Poslání k službě

Každé povolání přináší sebou i poslání. Již tím, že řeholník nebo řeholnice staví Boha jako vzácnou perlu na první místo, slouží ostatním. Jsou to také zasvěcení lidé, kdo často podpírají ostatní modlitbou. Vybrané komunity žijí kontemplativním životem. Členové řeholí dále slouží v duchovní správě, na školách a univerzitách, ve zdravotnictví, v sociálních službách či charitě. Zabývají se také vydavatelskou činností nebo výrobou domácích produktů.