Poslední dvě žijící členky Kláštera sester řádu Navštívení Panny Marie byly na základě rozhodnutí římské Kongregace pro Instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života podřízeny provinční představené České provincie milosrdných sester svatého Kříže, která byla dekretem ze dne 27. 2. 2021 jmenována jejich papežskou komisařkou. Po předání ekonomických a jiných agend je současná provinční představená, sestra Daniela SCSC B. Švecová, od 7. 10. 2021 i statutární zástupkyní uvedeného společenství pro veřejnoprávní účely.
Řád navštívení Panny Marie byl založen na počátku 17. století ve Francii sv. Františkem Saleským a sv. Janou Františkou de Chantal. Založili společenství Bohu zasvěcených žen bez přísných klauzurních pravidel; sestry navštěvovaly chudé a nemocné, aby jim poskytly potřebnou pomoc. Kvůli církevně právním souvislostem muselo společenství později přijmout přísnou klauzuru, nadále však zůstalo jeho úkolem žít v napodobení vnitřních i vnějších ctností Panny Marie a spojovat tak rozjímání (vnitřní ctnost) s „navštívením“ čili službou nemocným a potřebným (vnější ctnost). Řád se šířil do dalších evropských zemí, na celý americký kontinent a v menší míře i do Afriky a Asie.
Roku 1878 přišly německé sestry do Chotěšova a založily tam penzion pro výchovu a vzdělání dívek a exerciční dům pro veřejnost; obojí úspěšně fungovalo až do zabrání prostor pro válečné účely v r. 1939. Po válce musely Chotěšov opustit sestry německého původu a české komunitě bylo umožněno provozovat chorobinec. V roce 1950 byly sestry v rámci tzv. „Akce Ř(ehole)“ násilně přesunuty do Litoměřic, odkud se po čase stěhovaly do Liběšic a v r. 1960 do Chlumce u Ústí nad Labem, kde zůstaly 47 let.
Protože komunita neměla dorost, sestry po konzultaci se svojí mezinárodní řádovou federací začaly – podobně jako celá řada jejich komunit v jiných zemích – hledat jiné řeholní společenství, které by se jich ujalo. V květnu 2007 se čtyři poslední žijící české vizitantky přestěhovaly do kláštera Milosrdných sester svatého Kříže v Kroměříži.
Jedná se již o páté ženské řeholní společenství v ČR, jehož vedení bylo svěřeno papežskému komisaři. Poprvé byla papežskou komisařkou jmenována žena.